Výhody rozhodčího řízení

Ve vztahu k řízení před obecnými soudy má rozhodčí řízení řadu nesporných výhod. Nejdůležitějšími z nich jsou:

Neformálnost

Na rozdíl od řízení před obecnými soudy, není rozhodčí řízení svazováno řadou povinných formálních kroků a procesních otázek, které mohou být účastníky zneužity k průtahům řízení. Například dohoda stran o tom, že rozhodčí řízení má probíhat bez nařízení ústního jednání, pouze na základě písemných důkazů, jakož i jednostinstančnost rozhodčího řízení, eliminují riziko nežádoucích průtahů rozhodčího řízení.

Rychlost

Pro strany sporu je asi nejdůležitější výhodou rozhodčího řízení jeho rychlost. Zatímco délka řízení před obecnými soudy dosahuje běžně několika let, délka sporu rozhodovaného v rozhodčím řízení se počítá na několik málo měsíců. U méně komplikovaných sporů dosahuje délka rozhodčího řízení 1 – 2 měsíce, u komplikovanějších sporů netrvá rozhodčí řízení déle, než tři měsíce. Jednoinstančnost rozhodčího řízení je pak důležitým faktorem jeho rychlosti. Po ukončení rozhodčího řízení, je možné okamžitě zahájit exekuci na majetek dlužníka.

Jednoinstančnost

Jednoinstančnost rozhodčího řízení znamená, že proti rozhodčímu nálezu není možno se odvolat ani podat jiný řádný opravný prostředek. Rozhodčí nález tak nabývá právní moci doručením stranám sporu a je vykonatelný. Zákon přiznává rozhodčímu nálezu, bez nutnosti splnění dalších formálních náležitostí, v zásadě stejné právní účinky jako pravomocnému a vykonatelnému rozsudku obecného soudu. Straně, která byla ve sporu úspěšná, tak nic nebrání podat na základě rozhodčího nálezu návrh na nařízení výkonu rozhodnutí, resp. návrh na nařízení exekuce.

Nižší náklady

Rozhodčí řízení bývá zásadně levnější než řízení před obecnými soudy. Poplatky za rozhodčí řízení bývají řádově o 25% levnější, než poplatky obecných soudů. Zatímco základní sazba soudního poplatku obecných soudů jsou 4% z hodnoty předmětu sporu, základní sazba poplatku za rozhodčí řízení je zpravidla 3%. Při větším počtu sporů lze se dohodnout i na nižších poplatcích.

Neveřejnost

Neveřejnost rozhodčího řízení má význam zejména v případech, ve kterých jsou projednávány informace, které mohou být obchodním tajemstvím účastníků řízení nebo tam, kde strany sporu nemají zájem na medializaci sporu a jeho předmětu. Není tedy možné, aby se rozhodčího řízení účastnily zástupci konkurence stran sporu, novináři, apod. Ze strany rozhodce či rozhodců, je únik informací, které se v souvislosti s výkonem své funkce dozví, zajištěn povinností naprosté mlčenlivosti.

Snadná vykonatelnost

Pokud jde o vykonatelnost rozhodčího nálezu, pak v rámci České republiky platí pro rozhodčí nálezy stejný právní režim jako pro rozsudky obecných soudů s tím rozdílem, že vykonatelnost rozhodčích nálezů nastává od zahájení řízení podstatně dříve, než u rozsudků obecných soudů. Důležitou vlastností rozhodčích nálezů je však také jejich snadná vykonatelnost v zahraničí. Díky mezinárodním dohodám je totiž nepoměrně jednodušší domoci se v zahraničí výkonu rozhodčího nálezu, nežli domoci se výkonu rozhodnutí obecného soudu.